"Žena je v Tibetu podřadný druh," říká Jocelyn Fordová
Tibet se v očích západního světa změnil v zemi zaslíbenou, zemi osvícených svatých mužů, která je utlačována komunistickou Čínou. Režisérka filmu Nowhere To Call Home Jocelyn Fordová ukazuje úplně jinou tvář Tibetu. Zemi s tragickou negramotností, hlubokými sociálními problémy, místo, kde nemá žena žádnou hodnotu. O jiném Tibetu hovořila s Jocelyn Fordovou zpravodajka ČT v Číně Barbora Šámalová.
…
V Zantině rodné vesnici jste měla možnost přímo sledovat rodinné vazby a život obyčejných Tibeťanů. Co vás nejvíc překvapilo?
Hodně věcí. O Tibetu jsem dřív moc nevěděla. Znala jsem pár tibetských intelektuálů, vzdělaných lidí, ale ti žili v exilu. Netušila jsem, jak vypadá opravdový život. Díky Zantě jsem pochopila dynamický vývoj, kterému lidé čelí při přechodu z životního stylu na úrovni před průmyslovou revolucí do postinformační éry. Je to, jako bych cestovala do 18. století. To, co jsem viděla, se daleko vzdaluje našim romantickým představám. Neměla jsem například ani tušení, jak špatně se v Tibetu zachází se ženami. Ve vesnici, odkud Zanta pochází, nemají cenu jediného haléře. Manželova rodina s ní zacházela jako se svým majetkem. Také jsem si uvědomila, jak jsem vděčná za přístup ke vzdělání. Míra negramotnosti v Tibetu mě šokovala, 45 procent lidí tam neumí číst a psát. Tuto tragédii jsem nechápala, dokud jsem nepotkala Zantiny sestry. Nejen neumějí číst a psát, ale neznají ani číslovky. Nedokáží vytočit telefon. Když prodávají na ulici, jsou závislé na zákaznících, jestli jim vrátí drobné. Dovedete si představit, že přijedete do Pekingu, neumíte slovo čínsky, nedokážete si přečíst znaky na autobuse a dokonce ani vytočit číslo a zavolat rodině o pomoc?
Více na ČeskáTelevize.cz